Cílem předmětu Mikroekonomie B je poskytnout studentům znalosti z mikroekonomické teorie na pokročilé úrovni. Předmět navazuje na předmět Mikroekonomie A vyučovaný v bakalářském studijním programu Ekonomika a management, případně na obdobné předměty vyučované v bakalářských studijních programech na jiných vysokých školách. Jeho absolvováním studenti získají hlubší a analytičtější vědomosti o moderní mikroekonomii, které jsou nezbytné k dalšímu rozvoji v předmětech zaměřených na praktickou aplikaci ekonomie. Po úspěšném absolvovaní předmětu studenti porozumí chování spotřebitele i firmy na volném trhu a dokáží řešit otázky vyplývající z mikroekonomické optimality. Dále budou lépe rozumět roli tržního mechanizmu, budou schopni vyhodnotit důsledky tržních poruch, jako jsou nedokonalá konkurence, externality, veřejné statky či asymetrie informací. Pochopením nástrojů mikroekonomie studenti získají znalosti nutné pro ekonomickou analýzu dopadů různých veřejných politik.

1. Rozpočtové omezení, preference a užitek.
2. Teorie projevených preferencí.
3. Poptávka a Slutského rovnice.
4. Přebytek spotřebitele a tržní poptávka.
5. Nejistota a rovnováha.
6. Technologie výroby a maximalizace zisku.
7. Nákladové křivky a minimalizace nákladů.
8. Nabídka firmy a nabídka odvětví.
9. Monopol a monopolistická konkurence.
10. Oligopol, teorie her a asymetrické informace.
11. Produkce, směna a tržní mechanismus.
12. Externality a veřejné statky.

Studenti budou schopni analyzovat ekonomický vývoj a hospodářsko-politická rozhodování z pohledu institucionální ekonomie. Pochopí vliv formálních a neformálních institucí (přijatých společenských pravidel) na působení a rozhodování ekonomických subjektů v rámci národního hospodářství. Absolventi porozumí vlivu institucionálních faktorů na ekonomickou prosperitu, budou schopni nabyté znalosti aplikovat v modelování ekonomického růstu a v dalších analýzách ekonomického chování včetně interakce mezi právními, politickými a ekonomickými institucemi. Předmět Nová institucionální ekonomie navazuje na studium základních kurzů ekonomie přednášených v bakalářském studiu a společně s předmětem Teorie her tvoří základ pro studium předmětu Experimentální a behaviorální ekonomie.

1. Neoklasická ekonomie vs. institucionální ekonomie. Vývoj institucionálních směrů v ekonomickém myšlení.
2. Nová institucionální ekonomie. Mikroekonomický a makroekonomický přístup.
3. Teorie firmy. Transakční náklady.
4. Právo a ekonomie. Interakce právních a ekonomických institucí.
5. Contract theory. Morální hazard, model principal-agent.
6. Role státu a byrokracie, politické instituce.
7. Vliv formálních a neformálních institucí na ekonomickou výkonnost a prosperitu.
8. Historické modely ekonomického růstu.
9. Modely ekonomického růstu. Neoklasické a institucionální proměnné.
10. Náboženství a ekonomická prosperita.
11. Instituce, ekonomie a životní prostředí.
12. Evoluce institucí.

Teorie her je jedním z profilujících předmětů studijního programu Manažerská ekonomie. Předmět výrazným způsobem přispívá k rozvoji logického myšlení studentů, a to také v návaznosti na kurz Operační výzkum vyučovaný v bakalářském studiu. Předmět Teorie her je základem nejen pro předmět Experimentální a behaviorální ekonomie, ale zejména pro
předměty Manažerské rozhodování a Modelování chování ekonomických subjektů. Studenti se seznámí se všemi základními tématy teorie her a jejich aplikací v oblasti managementu.

1. Základní pojmy. Vznik a aplikace teorie her.
2. Hry s konstantním součtem.
3. Hry s nekonstantním součtem.
4. Hry v rozvinutém tvaru a hry salónní.
5. Kooperativní hry s více hráči. Koaliční hry. Hlasovací hry.
6. Opakované hry. Konečné a nekonečné opakované hry.
7. Hry s neúplnou informací.
8. Teorie vyjednávání.
9. Modely nedokonalých trhů.
10. Rozhodování při riziku a neurčitosti.
11. Aukce. Aukce jako Bayesovská hra.
12. Teorie užitku a její paradoxy. Vícekriteriální hry.

Cílem předmětu Teorie hospodářské politiky je prohloubení teoretických znalostí studentů o hospodářské politice z bakalářského studia. Pokročilý kurz hospodářské politiky je zaměřen zejména na teoretické aspekty formování a provádění hospodářské politiky státu, a to jak v obecné rovině, tak v případě konkrétních zemí, zejména České republiky. Hospodářská politika je zasazena do kontextu politických věd a v další části kurzu pak z praktického hlediska do kontextu členství ČR v EU.

1. Veřejná volba. Politický trh, politické strany, politický cyklus. Politická moc.
2. Stát v politickém systému. Charakteristické rysy a funkce státu, vláda a její systémy, typy státních zřízení.
3. Hospodářská politika a stát. Ekonomická efektivnost, pojetí sociální spravedlnosti a stability společnosti.
4. Hospodářsko-politické koncepce a historický pohled ekonomických škol na pojetí hospodářské politiky a roli
státu v ekonomice země.
5. Možnosti a meze hospodářské politiky.
6. Korupce. Typologie, příčiny, náklady a měření korupce, antikorupční opatření.
7. Zájmové skupiny a lobbing.
8. Role očekávání v hospodářské politice. Časová nekonzistence v hospodářské politice.
9. Proces tvorby hospodářské politiky.
10. Problematika stínové ekonomiky. Příčiny, důsledky a měření.
11. Hospodářská politika České republiky jako členského státu EU.
12. Uplatnění teoretických konceptů v hospodářské politice ČR a EU.

Předmět Výzkumné metody v managementu podrobně seznamuje studenty s vědeckou metodou poznání a systematičnosti vědecké práce. Studenti se naučí používat postupy jak kvalitativního, tak zejména kvantitativního výzkumu se zohledněním specifik v oblasti managementu. Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni jasně formulovat výzkumný problém, navrhnout vhodný design výzkumu, realizovat výzkum a správně interpretovat jeho výsledky. Předmět volně navazuje na předměty bakalářského studia, konkrétně na Operační výzkum, Kvantitativní metody B a znalosti získané při psaní bakalářské práce. Předmět je základem pro přípravu kvalitní diplomové práce a dalších akademických textů, dále také usnadňuje studium v předmětech Modelování chování ekonomických subjektů a Experimentální a behaviorální ekonomie.

1. Věda a vědecké myšlení. Systémové myšlení.
2. Výzkumný cíl, výzkumná otázka. Hypotéza.
3. Metodologie, metodika, metoda.
4. Kvalitativní přístup k výzkumu.
5. Kvantitativní přístup k výzkumu.
6. Techniky sběru dat.
7. Kvantitativní metody ekonomické analýzy.
8. Statistická analýza dat.
9. Statistický software a jeho využití.
10. Ověřování platnosti hypotéz.
11. Vyvozování závěrů. Interpretace výsledků a jejich verifikace.
12. Specifika výzkumu v management.

Cílem předmětu Makroekonomie B je rozšířit znalosti studentů o pokročilou makroekonomickou teorii. Předmět navazuje zejména na předmět Makroekonomie A vyučovaný v bakalářském studijním programu Ekonomika a management, případně v bakalářských programech jiných vysokých škol. Jeho cílem dále je, aby studenti byli schopni řešit makroekonomické problémy s analytickou oporou makroekonomických modelů. V předmětu si studenti osvojí standardní modely rovnováhy ekonomiky, determinace měnového kursu, teorií ekonomického cyklu a teorií ekonomického růstu. Studenti budou schopni určit očekávané krátkodobé i dlouhodobé důsledky různých šoků v ekonomice. Úspěšné absolvování předmětu je nezbytné pro další rozvoj vědomostí studentů v oblastech praktické aplikace makroekonomie, tj. pro potřeby analýz makroekonomických dopadů různých hospodářských politik v malé a otevřené ekonomice, která je součástí EU.

1. Hodnocení výkonnosti ekonomiky.
2. Spotřeba, úspory a investice.
3. Trh peněz.
4. Model IS-LM-BP.
5. Teorie měnového kurzu.
6. Trh práce.
7. Inflace.
8. Model AS-AD.
9. Inflace, nezaměstnanost a hospodářská politika.
10. Teorie ekonomického cyklu. Modely RBC.
11. Teorie ekonomického růstu. Solowův model ekonomického růstu.
12. Nové teorie růstu. Teorie endogenního růstu.

Předmět Manažerské rozhodování navazuje na manažerské předměty z bakalářského studia, včetně předmětu Operační výzkum. Studenti se obeznámí s teoriemi a metodami rozhodování v manažerských procesech a hodnocením a výběrem variant. Předmět je dále propojen s předměty ekonomického základu a Teorií her. Manažerské rozhodování vytváří předpoklad pro další studium předmětů, jako jsou Modelování ekonomických subjektů či Manažerská psychologie a sociologie.

1. Teorie a metody rozhodování.
2. Klasifikace rozhodovacích situací.
3. Matematický model rozhodovací situace.
4. Aplikace vybraných kapitol teorie her v manažerském rozhodování.
5. Teorie maticových her.
6. Riziko v rozhodování.
7. Rozhodování v podmínkách neurčitosti.
8. Větvené rozhodování. Pravděpodobnostní a rozhodovací stromy.
9. Preferenční systém rozhodovatele. Vytváření variant.
10. Hodnocení a výběr variant.
11. Fuzzy rozhodování.
12. Skupinové rozhodování. Participativní rozhodování.

Cílem předmětu je seznámit studenty s významem modelování chování ekonomických subjektů v oblasti managementu. Zaměřuje se zejména na optimalizační úlohy, které studentům se znalostí ekonomické teorie pomohou lépe pochopit, jak se v ekonomické realitě jednotlivé ekonomické subjekty rozhodují. Předmět tak navazuje zejména na kurzy Mikroekonomie B, Makroekonomie B, Nové institucionální ekonomie a Teorie her. Studentům je také prezentován kritický pohled na modelování a problematiku zjednodušení ekonomické reality ve vztahu k efektivitě dosažených výsledků.

1. Modelování chování ekonomických subjektů a jeho význam pro manažerskou praxi.
2. Zjednodušení vs. realita. Limity matematických modelů v ekonomii.
3. Matematické programování s aplikacemi v ekonomii. Úloha bez omezení.
4. Nelineární programování.
5. Lineární programování.
6. Neoklasická teorie domácnosti.
7. Neoklasická teorie firmy.
8. Teorie spotřebitele. Preference.
9. Teorie ekonomické rovnováhy.
10. Diskrétní dynamické systémy.
11. Spojité dynamické systémy.
12. Základy DSGE modelování.

Předmět Manažerská psychologie a sociologie se zaměřuje na roli psychologie a sociologie v manažerské praxi a personálním řízení. Studenti získají poznatky ve vybraných tématech z psychologie osobnosti, motivace, komunikace, ze sociální psychologie. Budou schopni se orientovat v sociologických a sociálně-psychologických teoriích a poznatcích, které lze prakticky aplikovat při práci ve skupinách a týmech a jejich vedení. Předmět je zaměřen na interpersonální a skupinové (skupinová struktura a dynamika, týmová práce, kooperace, konflikty) aspekty týmové práce a vedení lidí. Studenti se naučí aplikovat vybrané psychologické a sociologické teorie a jejich metody do praxe a využívat psychologické a sociologické postupy v interních procesech firmy či organizace.

1. Psychologie osobnosti.
2. Psychologie motivace.
3. Sociální inteligence. Psychologie vedení lidí, vývoj teorií leadershipu.
4. Psychologie komunikace.
5. Konflikty v organizaci. Fáze vyjednávání, strategie a taktiky.
6. Management osobního rozvoje.
7. Psychologie úspěchu a kariéry. Řízení pracovní kariéry. Formy a metody rozvoje manažerů. Koučování
a mentoring.
8. Sociální skupiny. Skupinové procesy. Skupinová koheze.
9. Osobnost manažera. Nástrahy skupinové dynamiky, sociálně psychologické experimenty a význam poznatků
z nich pro vedení lidí.
10. Psychologické a sociologické analýzy a expertizy v řízení organizace. Sociologický výzkum v managementu.
11. Struktura a dynamika sociálního systému. Pracovní tým.
12. Moc, vliv a autorita v organizace. Typy autority vedoucího pracovníka v organizaci. Mikropolitika. Mezinárodní firmy a dělba moci v organizaci.

Cílem předmětu je ukázat etické dimenze podnikání. Globalizace ekonomiky přináší nové výzvy, které by nastupující generace měla být schopna řešit se znalostí současné teorie. Předmět rozvíjí schopnosti studentů definovat problém, analyzovat, řešit a rozhodovat z hlediska etické (i sociální) perspektivy. Seznámí je s moderními nástroji kultivace podnikatelské etiky a jejich využitím v každodenní praxi. Důraz je kladen na komplexní pojetí etického řízení ve firmě.

1. Vztah etiky a ekonomie. Kultura podnikání.
2. Vývoj podnikatelské etiky jako vědní disciplíny.
3. Uplatnění etických hodnot, norem a standardů v podnikání.
4. Vztahy mezi rizikem a nejistotou v tržním prostředí.
5. Etické rozhodování, kompetence, model etického rozhodování.
6. Etická infrastruktura v podniku a její hlavní komponenty.
7. Etické řízení v podniku a jeho nástroje.
8. Etický kodex. Etický a sociální audit.
9. Řízení rizik, týmová práce, leadership.
10. Nástroje etického řízení. Mentoring, etický ombudsman, vzdělávání.
11. Compliance v podnikové praxi. Informační bezpečnost, protikorupční program, ochrana hospodářské soutěže.
12. Metody naplňování etiky v podnikání. Dialog, konsenzus, společenská odpovědnost podniku, corporate governance.

V předmětu Experimentální a behaviorální ekonomie se studenti seznámí se základy těchto disciplín. Osvojí si vybrané experimentální metody používané v ekonomii a porozumí jejich aplikaci a významu při empirickém výzkumu. V rámci seminářů studenti realizují vlastní jednoduchý ekonomický experiment. Předmět navazuje zejména na kurzy ekonomie, Teorie her a Modelování chování ekonomických subjektů a je jejich završením v rámci navazujícího magisterského studia.

1. Experimentální a behaviorální ekonomie. Podstata a význam pro management.
2. Experimentální a behaviorální ekonomie v kontextu vývoje ekonomického myšlení.
3. Experimentální a behaviorální ekonomie a ekonomické modelování.
4. Vztah experimentální a behaviorální ekonomie.
5. Behaviorální aspekty vybraných ekonomických teorií.
6. Ekonomický experiment. Podstata a typologie.
7. Ekonomický experiment. Metodika.
8. Ekonomické experimenty v laboratoři.
9. Příklady ekonomických experimentů v laboratoři. Kritické zhodnocení.
10. Field ekonomické experimenty.
11. Příklady field ekonomických experimentů. Kritické zhodnocení.
12. Prezentace projektů studentů. Diskuze nad závěry.

Předmět Investiční rozhodování a dlouhodobé financování navazuje na základní kurz finančního managementu v bakalářském studiu a předpokládá znalosti finančního plánování. Na  investiční rozhodování a dlouhodobé financování přímo navazuje předmět Strategický management. Studenti si v předmětu rozšíří své znalosti o investičním rozhodování a naučí se plánovat peněžní toky, hodnotit efektivnost investičních projektů a posoudit výnosnost investic. Na seminářích studenti vypracovávají vlastní investiční projekt, který budou na konci semestru prezentovat.

1. Investice a investiční rozhodování.
2. Investiční projekt.
3. Plánování peněžních toků z investičních projektů.
4. Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů.
5. Výnosnost, daně a inflace v investičním rozhodování.
6. Riziko v investičním rozhodování.
7. Zdroje dlouhodobého financování. Náklady kapitálu.
8. Optimální kapitálová struktura.
9. Leasingové financování investic.
10. Financování investic prostřednictvím zahraničního kapitálu.
11. Financování výzkumu a vývoje.
12. Prezentace projektů studentů. Diskuze nad závěry.

Předmět Strategický management navazuje na kurz Investiční rozhodování a dlouhodobé financování a další kurzy z oblasti managementu absolvované studenty jak na úrovni  bakalářského, tak navazujícího magisterského studia. Studenti se učí strategickému myšlení, včetně systémového, logického a kritického myšlení, které jim umožní formulovat, vybrat a implementovat optimální strategie pro naplnění vize moderní organizace působící v globálním prostředí současné ekonomiky.

1. Strategické myšlení. Vize, mise, cíle.
2. Strategické plánování.
3. Strategická analýza vnějšího prostředí.
4. Strategická analýza vnitřního prostředí.
5. Prognózování.
6. Typologie strategií. Investiční a inovační strategie.
7. Formulace variant strategií. Výběr strategie.
8. Implementace strategie.
9. Riziko ve strategickém managementu.
10. Inovace ve strategickém managementu.
11. Specifické formy strategické spolupráce.
12. Strategický management v globálním prostředí.

Cílem předmětu Dotační management je seznámit studenty zejména s mechanizmy čerpání dotací ze strukturálních fondů EU prostřednictvím aktuálních českých operačních programů, ale také s dalšími možnostmi čerpání dotací z veřejných rozpočtů. Po absolvování kurzu bude student schopen aktivně vyhledat dotační titul vhodný pro konkrétní situaci, bude umět připravit žádost o dotaci a bude znát institucionální rámec čerpání jednotlivých typů dotací.

1. Projekt a projektový záměr.
2. Dotace. Podstata, účel a klasifikace.
3. Strukturální fondy EU. Operační programy ČR. Další dotační tituly.
4. Analýza projektového záměru.
5. Vyhledání vhodného dotačního titulu.
6. Zpracování žádosti o dotaci.
7. Studie proveditelnosti.
8. Finanční analýza a analýza rizik.
9. Poradenství, administrace a technická pomoc při přípravě a realizaci projektu.
10. Dotační monitoring.
11. Praktické ukázky projektových žádostí.
12. Prezentace projektů studentů. Diskuze nad závěry.

Předmět Odborná praxe B je nedílnou součástí studia, zprostředkovává studentům zkušenost a umožňuje jim získávat profesní identitu. Cílem předmětu je poskytnout studentům informace potřebné k volbě zaměření jejich praxí a také zvýšit jejich resilienční schopnosti ve vztahu k praxi i budoucí profesní orientaci. Odborná praxe v organizacích veřejného i soukromého sektoru umožní studentům získat povědomí o běžné praxi či o využití teoretických poznatků.

Předmět Diplomový seminář I poskytuje informace a pokyny k vypracování závěrečné kvalifikační práce a umožňuje studentovi průběžně konzultovat postup na práci se svým vedoucím. Záměrem semináře je umožnit studentovi vypracovat a obhájit kvalifikační práci, v níž prokáže schopnost aplikovat získané poznatky při formulování a řešení problému obvykle se vyskytujícího v teorii nebo praxi ekonomických oborů z oblasti hospodářské politiky a správy, přičemž vychází ze zvolené odborné literatury. Po úspěšném absolvování předmětu bude student schopen aplikovat klíčové zásady metodologie výzkumu, provést samostatně výzkum a prezentovat jeho výsledky v podobě závěrečné práce v souladu s teoretickými, metodologickými a formálními požadavky oboru. Studentům je průběžně vysvětlována a zdůrazňována problematika ochrany duševního vlastnictví, plagiátorství a jeho důsledků.

Diplomový seminář II navazuje na a rozšiřuje předmět Diplomový seminář I. V rámci předmětu jsou studentům poskytnuty informace a pokyny k vypracování závěrečné kvalifikační práce a zároveň je jim umožněno průběžně konzultovat postup na práci se svým vedoucím. V rámci konzultací je pozornost zaměřena především na obsahovou a formální stránku závěrečné kvalifikační práce, na její strukturu a splnění požadavků na vzhled diplomové práce. Student je také seznámen se způsobem hodnocení závěrečných prací i s požadavky na prezentaci při její obhajobě. Obecně lze konstatovat, že diplomovými pracemi jsou ověřovány předpoklady studujícího samostatně a tvořivě řešit úkoly, které vyplývají z požadavků na absolventa daného navazujícího magisterského studijního programu. Výstupem předmětu jsou praktické dovednosti studentů pro zpracování diplomové práce, jako jednoho z předpokladů úspěšného zakončení studia.

Cílem předmětu je dokončení diplomové práce v souladu se zásadami pro její zpracování, a to ve stanoveném termínu. Diplomová práce se zaměřuje na zpracování a prezentace odborné problematiky z oblasti hospodářské politiky a správy, kde studující prokáže schopnost aplikovat získané poznatky při formulování a řešení teoretického nebo praktického problému, přičemž se opírá o zvolenou odbornou literaturu. Student rovněž prokazuje schopnost práce s textem, včetně cizojazyčného tam, kde je to žádoucí, případně s daty přístupnými pro sekundární analýzu nebo získanými primárními daty. Dále schopnost zpracovávat koncepty a teorie a nacházet v nich relevantní odpovědi na zadanou otázku, resp. úkol.