Cílem předmětu je zkoumání podstaty a zákonitostí výchovy a edukace jedinců se speciálními potřebami. V této oblasti má škola speciální pracoviště – CEMNAS, které se zabývá metodikou identifikace těchto jedinců a způsobem jejich začleňování do společnosti. Účastníci vzdělávacího programu se tedy v rámci předmětu seznámí se zákonitostmi rozvoje, péče, výchovy a vzdělávání dětí, žáků a studentů s nějakým druhem postižení či znevýhodnění, jejich socializací, a to od jejich narození. Účastník získá znalosti ke zmírnění nebo odstranění poruch sociálních vztahů ovlivněním vad, které jsou jejich příčinami, a současně získá dovednosti pro práci s handicapovanými. Předmět je koncipován jako teoretický.

1. Speciální pedagogika jako vědní obor – pojem, cíle, předmět zkoumání, vztah speciální pedagogiky a defektologie, proces transformace, vývoj oboru.
2. Výchova, vzdělávání a základní metody práce
3. Vzdělávání jedinců s handicapem, práce a zaměstnání pro znevýhodněné osoby
4. Právo a lidé s postižením, sociální péče, sociální podpora a sociální služby
5. Základní metody práce s klienty se smyslovými vadami (zrakové, sluchové), s mentálními poruchami a poruchami chování
6. Základní metody práce s klienty s řečovými vadami, s tělesnými a pohybovými vadami
7. Problematika chronicky nemocných různých věkových kategorií z hlediska SPP; specifika přístupu k jedincům s kombinovaným postižením.
8. Pedagogická diagnostika; sociálně patologické jevy, nejčastější psychické poruchy
9. Výchova a vzdělávání dětí s poruchami chování, narušenou sociální adaptaci a sociálním znevýhodněním
10. Vývojové zvláštností v dětském věku, nutnost včasné diagnostiky, nejčastější příčiny školní neúspěšnosti, specifické vývojové poruchy učení, výchovná péče o děti s vývojovými zvláštnostmi

Cílem předmětu Zdravověda a pediatrie je seznámit účastníky vzdělávacího programu se sociálními a psychologickými aspekty zdraví a nemoci, se společenskou úlohou zdravotnictví a s postavením nemocného dítěte, žáka a studenta v rodině, ve společnosti a v léčebných institucích. Akcentována je také problematika duševního zdraví a nemoci a zdravotní problematika dětského věku. Vychází ze znalosti anatomie a fyziologie člověka. Cílem pediatrické části předmětu je seznámit účastníky se základními principy a postupy z oblasti anamnestických metod a fyzikálních vyšetření, s nejčastějšími patologickými stavy jednotlivých vývojových období dítěte, novorozeneckým screeningem apod. Předmět bude také zaměřen na osvětlení zásad spolupráce speciálního pedagoga s dětským lékařem.

1. Pojem zdraví a nemoc, hodnocení zdraví a jeho problémy
2. Bio-psycho-sociální přístup ke zdraví, protektivní a rizikové faktory
3. Psychologické a sociální důsledky onemocnění; duševní onemocnění, závislosti, psychiatrická péče
4. Zdravotní problematika dětského věku; specifika některých onemocnění
5. Anamnéza v pediatrii
6. Posuzování růstu a vývoje v dětském věku
7. Preventivní prohlídky v primární pediatrické péči, screening v pediatrii
8. ADHD, autismus; vrozené vývojové vady
9. Syndrom rizikového chování dorostence, závislost, možnosti intervence; opoždění psychomotorického vývoje dítěte, diferenciální diagnóza
10. Poruchy růstu, diferenciální diagnóza

Předmět Patopsychologie se zabývá psychologickými aspekty somatických onemocnění a duševních poruch.

1. Vymezení patopsychologie jako psychologické disciplíny.
2. Otázka normy, normality a patologie. Odlišnosti v pojetí normality. Odchylky od norem a jejich důsledky (handicap a stigmatizace). Mechanismy vývoje psychických odchylek. Vliv dědičnosti a prostředí.
3. Přehled poruch psychických funkcí a jejich charakteristických znaků. Diagnostika patopsychologických projevů u dětí, mládeže a dospělých.
4. Psychologické aspekty somatické nemoci a jejich specifika v dětském věku. Subjektivní obraz nemoci. Sociální význam nemoci. Psychosomatické onemocnění a možné příčiny vzniku.
5. Poruchy a onemocnění centrálního nervového systému. Typy postižení a onemocnění. Syndrom dětské mozkové obrny, formy a vlivy DMO na psychiku. Traumatické poškození mozku (komoce, kontuze).
6. Psychologická problematika jedinců se zdravotním postižením. Příčiny vzniku. Psychické změny související s vrozeným postižením – z hlediska rodiny a hlediska vývoje jedince s postižením. Psychická adaptace na získané postižení. Sociální aspekty zdravotního postižení.
7. Psychologická charakteristika jedinců se zrakovým postižením, vývoj dítěte se zrakovým postižením, sociální aspekty, léčba a péče; psychologická charakteristika jedinců s postižením sluchu a řeči, vývoj dítěte s postižením sluchu a řeči, sociální aspekty, léčba a péče; psychologická charakteristika jedinců s tělesným postižením, vývoj dítěte s tělesným postižením, sociální aspekty, léčba a péče.
8. Mentální retardace. Etiologie, psychologická charakteristika. Sociální aspekty, léčba a péče; psychická deprivace a subdeprivace – základní psychické potřeby dítěte; příčiny a následky deprivace; možnosti nápravy psychické deprivace.
9. Neurotické a úzkostné poruchy. Předpokládaná etiologie a diference mezi neurotickými poruchami dospělých a dětí.
10. Stres, stresory, stresové reakce a možnosti zmírnění či odstranění. Adaptace a coping. Pojem duševní hygiena a její funkce. Relaxační metody a jejich uplatnění v duševní hygieně; syndrom vyhoření – vysvětlení pojmu, příčiny, projevy, fáze rozvoje, možnosti prevence.

Cílem předmětu Metodologie je, aby účastníci vzdělávacího programu porozuměli zkoumání sociální reality a logiky výzkumu ve společenských vědách.  Účastníci se seznámí se základními přístupy k sociálně vědnímu výzkumu, budou jim osvětleny základní pojmy a přiblíží si hlavní teoreticko-metodologické rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. Výuka bude sledovat propojení teorie s praxí, příklady budou reflektovat speciálně pedagogickou realitu. Naučí se, jak formulovat cíle a hypotézy a bude jim představena jejich operacionalizace. Zjištěné poznatky budou sloužit zejména k realizaci vlastního speciálně pedagogického výzkumu. Představíme si základní techniky sběru dat, jako je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Hlavním cílem výuky bude připravit účastníka k řízení a realizaci vlastního, samostatně zvládnutého vědeckého výzkumu.

1. Co je metodologický výzkum – úvod
2. Kvantitativní výzkum a kvalitativní výzkum
3. Výzkumné metody
4. Dotazník, interview, experiment
5. Sociometrický test; Sémantický diferenciál
6. Interpretace výzkumu

Cílem tohoto předmětu je pomoci účastníkům získat určitý přehled o nemocech pohybového aparátu. Popisuje problematiku klinických vyšetření a operativních zákroků v ortopedii, ale především podává přehled o chorobách pohybového aparátu, jejich prevenci a léčbě.

1. Ortopedie, protetika; vyšetřovací metody.
2. Skelet, klouby, svalový systém; vrozené a získané vady kostí a kloubů, porucha svalového aparátu.
3. Dětská mozková obrna. Svalová onemocnění. Vady páteře. Vady držení těla, kyfóza, lordóza, skolióza. Vrozené deformity. Získané deformity.
4. Osteomyelitis. Osteoporóza. Metabolické poruchy v dětském věku.
5. Chromozomální odchylky v dětském věku, hormonální poruchy v dětském věku. Úrazy dětského věku.
6. Prevence, terapie a rehabilitace. Ortopedické přístroje.

Předmět je koncipován jako teoretický, zabývající se onemocněními a chirurgií zrakových drah, jež zahrnují oko, mozek, a oblasti okolo mozku, jako je slzný systém nebo oční víčka. Propojuje oblast očního lékařství a speciální pedagogiky.

1. Patofyziologie, etiologie, symptomatologie, diagnostika a terapie u základních skupin onemocnění
2. Oftalmologická propedeutika – anatomie a fyziologie zrakového ústrojí, vyšetřovací metody – tonometrie, gonioskopie, perimetr, specifické terapeutické postupy v oftalmologii, oftalmologický screening
3. Patologie sítnice; vrozená a získaná onemocnění oka – glaukom, katarakta
4. Zánětlivá onemocnění oka
5. Refrakční vady, astigmatismus a nemoci okohybných svalů a nervů, ortoptická činnost
6. Traumatické děje v oblasti oka a jejich následky, kompenzace; onemocnění přídatných orgánů

Předmět je koncipován jako teoretický. Účastníky seznamuje s klinickými stavy v souvislosti s chorobami, které postihují ucho a sluch, krk a dutinu nosní a které výrazně ovlivňují kvalitu života člověka.

1. Patofyziologie, etiologie, symptomatologie, diagnostika a terapie u základních skupin onemocnění
2. Sluchové vady – screening, rehabilitace sluchových vad, audiometrie
3. Získaná onemocnění ucha – zánětlivá a nezánětlivá, poranění, cizí tělesa; vrozená onemocnění – atrézie, rozštěpy
4. Získaná onemocnění horních cest dýchacích – zánětlivá (adenoidní vegetace a adenotomie), a zánětlivá onemocnění, epistaxe, poranění, cizí tělesa
5. Zánětlivá a nezánětlivá onemocnění dutiny ústní a hltanu (tonzilitis a tonzilektomie), poranění, cizí tělesa; zánětlivá onemocnění hrtanu – laryngitis, epiglottis
6. Psychosociální a etická problematika otorinolaryngologických onemocnění – vady sluchu, odstáté ušní boltce

Předmět je koncipován jako teoretický. Tvoří ho přednášky z oblasti medicínské. Seznamuje s klinickými stavy dětských pacientů změněných v souvislosti s psychickými poruchami, které významně ovlivňují zdraví a kvalitu života dítěte, ale i rodiny. Informuje o multidisciplinárním přístupu k péči o duševní zdraví a psychiatrických stavech, dále v souvislosti s chorobami, které postihují nervový systém a které výrazně ovlivňují kvalitu života člověka.

1. Vyšetřovací metody v neurologii a psychiatrii – objektivní vyšetření, speciální vyšetřovací metody
2. Symptomy a syndromy neurologických onemocnění – bolesti hlavy, poruchy vědomí, poruchy hybnosti
3. Záchvatovitá onemocnění – epilepsie, křečové stavy
4. Autismus
5. Vrozené vývojové vady a poruchy psychomotorického vývoje; dětská mozková obrna; euroinfekce
6. Nádorová onemocnění mozku; cévní onemocnění mozku
7. Roztroušená mozkomíšní skleróza
8. Onemocnění periferní nervové soustavy; neuromuskulární onemocnění
9. Posouzení stavu pacienta v závislosti na diagnóze
10. Odlišné přístupy v závislosti na typu diagnózy, věku dítěte
11. Edukační činnost ve vztahu k prevenci progrese již vzniklého onemocnění
12. Psychosociální a etická problematika neurologických onemocnění

Předmět vymezuje téma inkluze s cílem získání informací o inkluzivní didaktice a vyučování dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami u nás i ve srovnání se zahraničím. Dílčím cílem je seznámit účastníky s prostředky inkluze, zaměřit se také na předcházející stupeň integrace a důraz klást na kvalitu výuky, komplexní péči a individuální přístup. Dále se účastníci zaměří na speciálně pedagogickou diagnostiku dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dokáží se orientovat ve školní dokumentaci a spolupracovat se školskými poradenskými zařízeními. Seznámí se s moderními metodami, technologiemi a dalšími prvky z oblasti projektového vyučování, které se dají efektivně využít během inkluzivní výuky. Zaměří se na organizaci výuky a spolupráci s asistentem pedagoga.  Důraz je kladen také na evaluaci výuky, způsoby hodnocení a reflexi z reálné pedagogické praxe.

1. Specifika inkluzivního prostředí v inkluzivním vzdělávání
2. Osobnost učitele a jeho kompetence v inkluzivním vzdělávání, příprava a organizace výuky
3. Identifikace dítěte a žáka se speciálními vzdělávacími potřebami
4. Inkluzivně orientovaná diagnostika a poradenství; legislativa inkluzivního vzdělávání
5. Stupně podpory, podpůrná opatření a tvorba IVP; úloha asistenta pedagoga v inkluzivním vyučování
6. Vedení diferencované třídy, možnosti vzdělávání, využívání vhodných výukových metod a projektového vyučování ve výuce. Možnosti využití informačních a komunikačních technologií při podpoře dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
7. Hodnocení a reflexe v inkluzivním vzdělávání
8. Spolupráce a komunikace s rodiči (učitel-dítě/žák/student-rodič)

Předmět zahrnuje pedagogické znalosti o specifických rysech práce s nadanými dětmi, žáky a studenty. Účastníci budou po jeho absolvování schopni orientovat se v problematice nadání, postavení nadání v rámci českého vzdělávacího a právního systému či v potřebách nadaných jedinců. Účastníci budou seznámeni s činností pedagogicko-psychologických poraden a se specifikami práce pedagoga při péči o nadané děti, žáky a studenty. Dále budou účastníci seznámeni s metodami práce ve vysokoškolském pracovišti CEMNAS, které se věnuje dětem, žákům a studentům, kteří potřebují z různých důvodů podpořit. Účastníci budou schopni samostatně utvořit individuální vzdělávací plán pro mimořádně nadané dítě tak, aby plán zohledňoval specifické potřeby dítěte a dále rozvíjel oblast jeho mimořádného nadání.

Cílem tohoto předmětu je seznámit účastníky s osobností nadaného dítěte, žáka a studenta. Účastníci budou po jeho absolvování schopni orientovat se v problematice nadání, postavení nadání v rámci českého vzdělávacího a právního systému či v potřebách nadaných jedinců. Účastníci se zaměří na činnost pedagogicko-psychologických poraden, diagnostiku, intervenci, podpůrná opatření a reedukaci oslabených funkcí nadaných žáků. Dále budou účastníci seznámeni s metodami práce ve vysokoškolském pracovišti CEMNAS, které se věnuje dětem, žákům a studentům, kteří potřebují podporu ve vzdělávání. Účastníci budou schopni samostatně vytvořit individuální vzdělávací plán pro mimořádně nadané dítě tak, aby plán zohledňoval specifické potřeby dítěte a dále rozvíjel oblast jeho mimořádného nadání.

1. Vymezení pojmu inteligence. Pohled do historie měření inteligence; současné měření inteligence, přehled platných inteligenčních testů
2. Hlavní charakteristika nadaných dětí. Definice nadání a mimořádného nadání
3. Hlavní potřeby nadaných dětí a na co si dát pozor, dvojí výjimečnost
4. Nadaní žáci v českém vzdělávacím systému. Platná legislativa. Podmínky inkluzivního vzdělávání pro děti a žáky s nadáním
5. Nadané děti a přístup k jejich vzdělávání. Formy a metody vzdělávání nadaných žáků
6. Přístup a průběh edukace nadaných jedinců u nás i v zahraničí. Srovnání v časovém intervalu
7. Potřeby mimořádně nadaných dětí a žáků, rozvoj jejich schopností a reedukace oslabených stránek; role a postavení pedagoga nadaného dítěte a žáka
8. Školské poradenské zařízení pro nadané děti, speciálně pedagogická a psychologická diagnostika, podpůrná opatření
9. Využití psychologie při poradenské práci s mimořádně nadanými dětmi
10. Tvorba individuálního vzdělávacího plánu pro mimořádně nadané děti

Cílem předmětu je seznámit účastníky s poruchami spojenými s odchylkami CNS. Účastníci se zaměří na speciálně pedagogickou diagnostiku a intervenci jednotlivých poruch, ovlivňující úspěšnost ve školním vzdělávacím procesu jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie a dalších poruch, včetně specifických poruch chování. Účastníci získají přehled o reedukačních a terapeutických metodách. Dokáží se orientovat v činnosti školského poradenského zařízení, které se zabývá právě diagnostikou a intervencí SPU a SPCH.

1. Základní terminologie SPU a SPCH. Příčiny vzniku poruchy, interdisciplinární přístup
2. Nástin historického vývoje v péči o děti, žáky a studenty se SPU a SPCH. Moderní pohled do problematiky; klasifikace a projevy specifických poruch učení v České republice
3. Rozbor symptomatiky specifických poruch chování. Vymezení pojmů ADD, ADHD apod.)
4. Vliv specifických poruch učení na vzdělávání – specifika přístupu v předmětech trivia, ve výuce cizího jazyka, v přírodních vědách
5. Osobnostní rozvoj žáka se SPU a SPCH v jednotlivých etapách vzdělávání; faktory ovlivňující edukaci žáků se SPU a SPCH; diagnostika specifických poruch učení, diagnostické domény uplatňované při diagnostice SPU a SPCH
6. Speciálně pedagogická diagnostika v běžné třídě základní a střední školy. Specifika školského poradenského zařízení (PPP) a jeho základních činností. Specifika školního poradenského pracoviště a jeho základních činností
7. Reedukace SPU (zásady reedukace, metody reedukace u dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie a dalších projevů SPU). Podpůrná opatření, tvorba IVP
8. Komunikačních schopnosti žáků se specifickými poruchami – základní charakteristika. Specifický logopedický nález
9. Podmínky inkluzivního vzdělávání pro děti, žáky a studenty se SPU a SPCH. Platná legislativa; specifické poruchy učení v dospělosti
10. Profesionální orientace žáků se SPU a SPCH a možnosti uplatnění na trhu práce

Cílem předmětu je seznámit účastníky vzdělávacího programu se základy logopedie a fonetiky. Účastníci se naučí základní logopedické názvosloví, seznámí se s historickým vývojem logopedie i s novými trendy v této oblasti. Získají přehled o narušené komunikační schopnosti, jejich příčinách, projevech a dokáží se orientovat v poskytování logopedické intervence. Budou znát metodiku reedukace a dokáží využívat tyto metody ve své praxi, hlavně u dětí a žáků s OVŘ a dyslálii.

1. Logopedie – vymezení předmětu, úkolů. Významu vědního oboru, vztah logopedie k jiným vědním oborům; historický vývoj péče o osoby s narušenou komunikační schopností. Osobnosti logopedie; logoped, logopedický asistent – kvalifikační i osobnostní předpoklady
2. Přirozený rozvoj řeči. Metody a formy podpory rozvoje řeči. Komunikační kompetence pedagoga, správný řečový vzor
3. Narušená komunikační schopnost – definice, různá dělení a klasifikace; systém péče o osoby s narušenou komunikační schopností v České republice. Platná legislativa v poskytování logopedické intervence
4. Logopedická prevence – primární, sekundární, terciární
5. Ontogeneze řeči, stadia vývoje dětské řeči – předřečové období a vlastní vývoj řeči
6. Psychomotorický vývoj dítěte a jeho vývoj řeči; jazykové roviny v ontogenezi řeči
7. Fonetika, předmět výzkumu fonetiky, základní prvky mluvené řeči. Systém českých hlásek, tvoření jednotlivých hlásek
8. Anatomie a fyziologie mluvních orgánů – ústrojí respirační, fonační, artikulační
9. Speciálně-pedagogická diagnostika logopedická – cíl, metody, zásady diagnostiky. Model logopedického vyšetření; narušený vývoj řeči, klasifikace. Možnosti ovlivňování vývoje řeči
10. Dyslalie – etiologie, klasifikace, diagnostika, zásady logopedické terapie. Metodika navození hlásek; vývojová dysfázie – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence u dětí s vývojovou dysfázií. Možnosti zařazení dětí s vývojovou dysfázií do logopedické intervence
11. Mutismus – etiologie, komplexní péče o osoby s mutismem; tumultus sermonis – etiologie, symptomatologie, logopedická intervence; Balbuties, etiologie, symptomatologie, komplexní péče o osoby s balbuties; rhinolalie – etiologie, klasifikace, symptomatologie, logopedická intervence; palatolalie – etiologie, klasifikace rozštěpů, charakteristické rysy palatolalie, komplexní péče o osoby s palatolalií; afázie – etiologie, klasifikace, komplexní péče o osoby s afázií. Dysartrie – vývojová, získaná
12. Podmínky inkluzivního vzdělávání pro děti a žáky s NKS; metodika reedukace NKS. Možnosti reedukace v rámci vzdělávacího procesu. Podpůrná opatření, stupeň podpory, IVP

Předmětem tohoto speciálně pedagogického oboru bude seznámit účastníky s výchovně vzdělávacím procesem, rozvojem a možnostmi reedukace sluchově postižených dětí a žáků. Účastníci se seznámí s historií v péči o sluchově postižené a s novými trendy v této oblasti. Zaměří se na organizaci rané, předškolní a školní péče a dále také na komplexní, interdisciplinární péči, diagnostiku a intervenci, která přispívá k možnostem inkluze těchto dětí a žáků. Výuka bude zaměřena na praktickou stránku a bude se věnovat metodám, terapiím a komunikačním technikám těchto osob nejen z pohledu pedagoga.

1. Úvod do surdopedie – vymezení základních terminologických pojmů
2. Historie péče o jedince se sluchovým postižením
3. Anatomie sluchového orgánu, etiologie sluchového postižení, faktory negativně ovlivňující vývoj sluchového analyzátoru
4. Klasifikace sluchových vad, metody vyšetření sluchu, objektivní a subjektivní sluchové zkoušky, screeningová vyšetření
5. Psychologické zvláštnosti osobnosti jedince se sluchovým postižením
6. Řeč, hlas, artikulace jedinců se sluchovým postižením. Charakteristika hlasového projevu; ontogeneze řeči, stádia vývoje řeči u jedinců se sluchovým postižením
7. Komunikace a komunikační formy osob se sluchovým postižením; český znakový jazyk, znakovaná čeština
8. Sluchová protetika – individuální sluchová protetika; kompenzační pomůcky a jejich význam; raná péče – zajištění včasné intervence
9. Úloha školského poradenského zařízení v péči o sluchově postižené děti a žáky. Možnosti včasné intervence. Speciálně pedagogická diagnostika a důraz na komplexní péči
10. Možnosti vzdělávání dětí, žáků a studentů se sluchovým postižením v ČR. Podpůrná opatření, tvorba IVP. Speciálně pedagogický přistup ve vzdělávání, vhodné didaktické metody a terapie. Využití komunikačních technik a multimediálních technologií ve výuce. Projektové vyučování.
11. Snaha o integrační proces socializace v porovnání u nás a v zahraničí; volnočasové aktivity a organizace zaměřené na podporu sluchově postižených osob
12. Osobnost jedince se sluchovým postižením, socializace a možnosti profesionální orientace

Cílem speciálně pedagogického předmětu etopedie je seznámit účastníky s terminologií a teoretickými základy daného oboru. Účastníci si osvojí znalosti a dovednosti v dané problematice, budou se orientovat v klasifikaci poruch chování, diagnostice, intervenci a reedukačních metodách. Zaměří se na úlohu školského poradenského zařízení, komplexní péči a spolupráci s dalšími odborníky, zabývajícími se poruchami chování. Účastníci získají praktické dovednosti v prevenci poruch chování a sociálně patologických jevů.

1. Etopedie a její pojetí v systému speciální pedagogiky. Základní terminologie.
2. Historie a současné trendy v daném oboru. Legislativa, strategie, vize.
3. Morální vývoj dítěte, formování osobnosti, chování
4. Přístupy ke klasifikacím poruch emocí a chování. Poruchy chování spojené s poruchami pozornosti (ADHD, ADD), PAS, SPU
5. Šikana a její vývoj, intervence, spolupráce s externími pracovišti; opoziční chování u žáků; závislostní chování; týrané dítě – syndrom CAN
6. Problematika kriminality mladistvých – charakteristika, trestní odpovědnosti dětí a mladistvých, mediace a probace, uložení trestu; preventivně výchovná péče
7. Institut ústavní a ochranné výchovy – charakter ústavní a rodinné péče. Rezidenční zařízení v ČR.
8. Specifika rizik vývoje poruch chování dětí ze sociokulturně znevýhodněných rodin. Probace a mediace u mladistvých a mladých dospělých
9. Edukace dětí s dispozicí k poruchám emocí a chování. Prevence sociálně patologických jevů
10. Strategie výuky ve třídách s žáky s poruchami emocí nebo chování – diagnostika, plánování dlouhodobé, krátkodobé, IVP, intervenční techniky
11. Vlivy inkluzivních přístupů k výchovně dětí, žáků a studentů s poruchami chování. Socializace.
12. Význam speciálně pedagogické diagnostiky pro edukaci dětí, žáků a studentů s poruchami chování; význam spolupráce se školským poradenským zařízením (SPC, PPP), spolupráce s rodiči při edukaci jedince s poruchou chování

Cílem předmětu je seznámit účastníky vzdělávacího programu s tématikou odlišných kulturních a životních podmínek, odlišného mateřského jazyka, důsledky a specifiky edukace dětí, žáků a studentů s akcentem na komplexní, interdisciplinární přístup. Pozornost je soustředěna na aspekty odlišného kulturních a životních podmínek, odlišného mateřského jazyka, diagnostiku a na možnost rozvoje výchovy a vzdělávání, metody, postupy a strategie využívané při vzdělávání dětí, žáků a studentů s těmito speciálními vzdělávacími potřebami. Důraz je kladen na pochopení smyslu a významu jejich integrace do procesu vzdělávání.

1. Legislativní úprava, odborná terminologie dané problematiky.
2. Role rodiny ve výchově dítěte, vliv odlišných kulturních a životních podmínek, odlišného mateřského jazyka na vzdělávání dětí, žáků a studentů; vliv sociálního prostředí na poruchy chovaní.
3. Úloha školního poradenského zařízení zabývající se dětmi, žáky a studenty z odlišných kulturních a životních podmínek, odlišného mateřského jazyka. Speciálně pedagogická diagnostika a intervence; podpůrná opatření poskytovaná dětem, žákům a studentům z odlišných životních podmínek, odlišným mateřským jazykem.
4. Strategie a programy podporující rozvoj dětí a žáků z dané oblasti; integrace dětí a žáků se SVP jako prevence narušení jejich sociálního chování.
5. Systém preventivně výchovného poradenství. Prevence sociálně patologických jevů.
6. Role pedagoga a jeho vliv na edukaci žáka z odlišných kulturních a životních podmínek. Přínos školního psychologa v procesu edukace žáků.

Cílem předmětu Oftalmopedie je účastníkům podat ucelený přehled z oblasti výchovy a vzdělávání osob se zrakovým postižením. Účastníci se budou orientovat v anatomii zrakového orgánu, seznámí se s etiologií smyslových vad a poruch, dále se stupni zrakového postižení. Zaměří se na specifika edukace, možnosti školní integrace a úlohu školního poradenského zařízení zabývajícím se diagnostikou a intervencí zrakově postižených osob. Dále se budou zabývat reedukačními a kompenzačními metodami a v neposlední řadě poznají nové technologie, které slouží k lepší socializaci jedinců se zrakovým postižením.

1. Úvod do oftalmopedie/tyflopedie – vymezení základních terminologických pojmů; historický vývoj v péči a podpoře osob se zrakovým postižením u nás a v zahraničí.
2. Anatomie zrakového orgánu. Zrakové funkce a způsoby jejich vyšetření. Etiologie a symptomatologie zrakových vad a onemocnění.
3. Klasifikace a stupně zrakového postižení. Projevy vybraných zrakových vad a jejich vliv na každodenní život; vývoj zrakového vnímání. Psychomotorický vývoj dítěte s těžkým zrakovým postižením.
4. Úloha střediska rané péče. Poradenství v rámci resortu práce a sociálních věcí se zaměřením na Střediska rané péče; dítě se zrakovým postižením v předškolním věku a ve školním věku.
5. Specifika vzdělávání žáků s postižením zraku; pomůcky pro osoby se zrakovým postižením a práce s nimi. Využití moderních technologií ve vzdělávání osob se zrakovým postižením.
6. Význam komunikace osob se zrakovým postižením – výuka Braillova písma a jeho zápis; vliv zrakového postižení na osobnost jedince v oblasti psychických procesů.
7. Rodina dítěte s postižením zraku (specifika, možnosti podpory samostatnosti dítěte s postižením zraku, intervence v rodině).
8. Prostorová orientace a samostatný pohyb osob nevidomých a slabozrakých. Pomůcky pro samostatný pohyb, podpora a intervence; zrakové postižení jako součást kombinovaného postižení; Hluchoslepota – specifika komunikace a edukace osob s hluchoslepotou.
9. Systém vzdělávání žáků se zrakovým postižením v ČR; podmínky socializace dítěte se zrakovým postižením.
10. Profesní příprava osob se zrakovým postižením, podpora a možnosti pracovního uplatnění na trhu práce; volnočasové aktivity osob nevidomých a osob s oslabeným viděním.
11. Školské poradenské zařízení. Speciálně pedagogická centra pro děti a žáky se zrakovým postižením. Základní speciálně pedagogická diagnostika deficitů ve zrakovém vnímání.
12. Vzdělávání dětí a žáků se zrakovým postižením. Platná legislativa. Proces integrace a inkluze. Podpůrná opatření; intervence poskytovaná občanům se zrakovým postižením starším 15let.

Cílem předmětu je objasnit účastníkům názvosloví, používané termíny v psychopedii a nastínit historii péče o osoby s mentálním postižením. Dále se účastníci seznámí s novými přístupy, zásadami a metodami ve vzdělávání osob s mentálním postižením. Účastníci programu se budou orientovat v diagnostice, intervenci a zaměří se na práci školského poradenského zařízení zabývajícím se mentálním postižením dětí a žáků. Pozornost bude věnována také didaktice jednotlivých předmětů dle RVP ZV – LMP, RVP ZŠS. Dále se zaměří na legislativu a právní postavení osob s mentálním postižením.

1. Psychopedie – postavení v systému věd; historické pojetí péče o osoby s mentálním postižením
2. Etiologie mentálního postižení
3. Klasifikace mentálního postižení; charakteristika jednotlivých stupňů mentálního postižení
4. Osobnost jedince s mentálním postižením. Proces socializace; symptomatické poruchy řeči.
5. Alternativní a augmentativní komunikace u osob s mentálním postižením
6. Downův syndrom. Charakteristika, etiologie, typy, edukace.
7. Systém vzdělávání dětí a žáků s mentálním postižením. RVP PV, RVP ZV, RVP ZŠS. Možnosti integrace. Podpůrná opatření. Vhodné didaktické metody ve vzdělávání žáků s mentálním postižením. Důraz na individuální přístup. Využití multimediálních technologií ve výuce. Projektové vyučování.
8. Poradenské služby pro žáky s mentálním postižením. Možnosti intervence; speciálně pedagogická diagnostika se zaměřením na osoby s mentálním postižením; profesní orientace žáků s mentálním postižením a možnosti pracovního uplatnění v praxi.
9. Sociální služby pro osoby s mentálním postižením; organizace zabývající se péčí o osoby s mentálním postižením.
10. Poruchy autistického spektra; terapie používané v rámci edukace a péče u osob s mentálním postižením; rodina a dítě s mentálním postižením. Spolupráce se školou (učitel, asistent pedagoga)
11. Legislativa týkající se školské problematiky vzdělávání dětí a žáků s mentálním postižením

Cílem předmětu Somatopedie je seznámit účastníky se základními pojmy speciálně pedagogické disciplíny, která se zabývá osobami s tělesným postižením, v různých formách, stupních a kombinacích, od raného vývoje až po dospělost. Předmět bude zahrnovat možnosti pedagogické diagnostiky, metody intervence, edukaci, ucelenou rehabilitaci jedinců s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Pozornost bude věnována školskému poradenskému zařízení, které je zaměřeno na problematiku tělesně postižených jedinců. Účastníci získají znalosti v oblasti legislativy a možnosti integrace, inkluze těchto osob.

1. Somatopedie jako vědní obor speciální pedagogiky. Terminologie somatopedie; historie v péči o tělesně postižené. Významní představitelé daného oboru.
2. Postavení společnosti v přístupu k tělesně postiženým a zdravotně znevýhodněným.
3. Ontogeneze vývoje motoriky, hybnosti dítěte a vývojová kineziologie; pohybové vady. Klasifikace, příčiny, symptomatika a specifika.
4. Centrální obrny při zasažení mozku a míchy. Klasifikace, etiologie, druhy, specifika; mozková obrna, etiologie, formy MO, vliv na psychický vývoj.
5. Získaná tělesná postižení. Malformace, amputace, deformace; symptomatické poruchy řeči u dětí s MO, pedagogická podpora, Deformace, klasifikace, charakteristika jednotlivých druhů.
6. Perthesova choroba. Etiologie, důsledky, léčba, pedagogická podpora; progresivní svalová dystrofie (myopatie), Spinální svalová atrofie, etiologie, průběh onemocnění, důsledky, léčba, pedagogická podpora.
7. Charakteristika chronických onemocnění (alergie, astma), specifika přístupů ve školách; epileptický syndrom, specifika přístupů, vliv na školní vzdělávání.
8. Úloha rané péče u dětí s vývojovými poruchami. Včasná intervence.
9. Speciálně pedagogická diagnostika u dětí a žáků s tělesným postižením. Komplexní péče, ucelená rehabilitace a metody intervence; specifika vzdělávání v základních školách pro žáky s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním.
10. Možnosti integrace a inkluze dětí, žáků a studentů s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním. Legislativa, podpůrná opatření. Speciálně pedagogický přístup, využívání vhodných didaktických, kompenzačních metod a multimediálních technologií ve výuce. Projektové vyučování.
11. Somatické, psychické a sociální aspekty tělesného postižení; terapie ve speciálně pedagogické péči z pohledu speciálního pedagoga.
12. Struktura komplexní rehabilitační péče osob s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním v ČR; kompenzační a rehabilitační pomůcky pro osoby s tělesným postižením.

Účastníci vzdělávacího programu si prohloubí znalosti ze speciální pedagogiky, seznámí se s klasifikací jednotlivých poruch autistického spektra, možnostmi jejich diagnostiky, metodami intervence a zajištěním poradenského servisu pro osoby s PAS. Pozornost bude věnována rovněž možnostem edukace těchto jedinců, sociální podpory a specifikům lékařské péče. Edukace bude zaměřena na možnosti integrace a inkluze.

1. Diagnóza autismu, definice, etiologie
2. Problémové oblasti, klasifikace PAS
3. Rodina dítěte s PAS, stresové faktory v rodině dítěte, žáka a studenta s PAS
4. Dětský autismus; atypický autismus
5. Aspergerův syndrom, dvojí výjimečnost
6. Dětská dezintegrační porucha, jiné pervazivní vývojové poruchy, hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby, Rettův syndrom
7. Speciálně pedagogická diagnostika dětí a žáků s PAS – screeningové a diagnostické nástroje, psychologické vyšetření, diferenciální diagnostika
8. Péče o osoby s PAS a jejich edukace
9. Speciálně pedagogická intervence u dětí a žáků s PAS – metody intervence
10. Zajištění poradenského servisu – školské poradenské zařízení (speciálně pedagogické centrum), školní poradenské pracoviště (výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog)
11. Integrace a inkluze žáků s PAS; úloha asistenta pedagoga při edukaci žáku s PAS.
12. Specifika lékařské péče o osoby s PAS a možnosti sociální podpory, komplexní péče

Cílem předmětu je získat přehled o jednotlivých stupních podpůrných opatření a jejich oblastech, pochopit role jednotlivých osob v systému poradenských služeb a být schopen sestavit individuální vzdělávací plán pro dítě, žáka či studenta. Pozornost bude rovněž věnována právnímu ukotvení podpůrných opatření a IVP.

1. Legislativní ukotvení podpůrných opatření a IVP
2. Stanovení podpůrných opatření, cílová skupina jedinců, pro které jsou podpůrná opatření určena
3. Charakteristika 1. stupně podpory
4. Charakteristika 2. stupně podpory
5. Katalog podpůrných opatření – oblasti podpůrných opatření
6. Katalog podpůrných opatření – oblasti podpůrných opatření (pokračování tématu)
7. Katalog podpůrných opatření – oblasti podpůrných opatření (dokončení tématu)
8. Příprava dítěte na roli žáka, role rodiče žáka se SVP
9. Role ředitele školy, třídního učitele, dalších vyučujících, výchovného poradce a asistenta pedagoga při vzdělávání žáka se SVP
10. Role ředitele školy, třídního učitele, dalších vyučujících, výchovného poradce a asistenta pedagoga při vzdělávání žáka se SVP (dokončení tématu)
11. Plán pedagogické podpory
12. Individuální vzdělávací plán
13. Individuální vzdělávací plán (dokončení tématu)
14. Odborná terminologie, odborná literatura

Cílem předmětu je seznámit účastníky vzdělávacího programu s relativně nově vznikajícím druhem terapie používající umění a sebevyjádření člověka. Účastníci se seznámí se základními expresivními terapiemi, které jsou vhodné pro vzdělávání dětí s problémovým chováním (arteterapie, dramaterapie, muzikoterapie, pohybová terapie). Jedná se o terapie se zapojením umění a uměleckých směrů.

1. Terapie ve speciální pedagogice
2. Ergoterapie – definice, cíle, předmět
3. Arteterapie – definice, metody a cíle
4. Vývoj arteterapie ve světě a v ČR
5. Dramaterapie a teatroterapie – definice, metody a cíle a poetoterapie
6. Vývoj dramaterapie a teatroterapie ve světě a v ČR
7. Muzikoterapie – definice, metody a cíle
8. Vývoj muzikoterapie ve světě a v ČR
9. Taneční a pohybová terapie – definice, cíle, předmět
10. Vývoj taneční a pohybové terapie ve světě a v ČR

Účastníci vzdělávacího programu jsou seznámeni s významem a cílem zpracování závěrečné práce, jsou vedeni k samostatnému zpracování zadaného tématu, třídění nasbíraných dat a jejich následnému vyhodnocení. Pedagog průběžně konzultuje zpracování dat s účastníky vzdělávacího programu, ti průběžně odevzdávají dílčí plnění a zapracovávají připomínky vedoucího práce.

1. Závěrečná práce jako projekt, obsahové a formální náležitosti závěrečné práce
2. Shromažďování, třídění a vyhodnocení nasbíraných dat

Předmět Seminář k absolventské práci II navazuje na předmět Seminář k absolventské práci I, kde účastníci vzdělávacího programu samostatně zpracovávají zvolené téma vztahující se k vzdělávacímu programu, hodnotí závěry a intenzivně pracují s odbornou literaturou. S pedagogem jsou průběžně konzultovány dílčí části závěrečné práce, účastníci připravují závěrečnou prezentaci své práce.

1. Výzkumná činnost v pedagogické praxi
2. Prezentace závěrečné práce

Předmět seznamuje účastníky s prostředím školského poradenského zařízení a konkrétními činnostmi speciálního pedagoga (poradenstvím, diagnostikou a intervencí).

Předmět seznamuje účastníky s prostředím dalšího typu školského poradenského zařízení a konkrétními činnostmi speciálního pedagoga v tomto zařízení (poradenstvím, diagnostikou a intervencí). Cílem předmětu je aplikace nabytých znalostí a dovedností potřebných k výkonu funkce speciálního pedagoga ve školském poradenském zařízení.